Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Kupte si politicky nekorektní trička
o když vás teď vyzvu, abyste všichni, kteří denně masturbujete udělali krok vpřed? Nebo budu žádat přítomné pány, kterým zdraví od pasu dolů už tolik neslouží, aby udělali vpravo v bok? Asi by se vám to nelíbilo, že?! Ale přesně tohle budou chtít vyučující po našich dětech v hodinách sexuální výchovy.
Unii nedůvěřovalo 52 % jejích obyvatel. Stačilo prvních šest měsíců tohoto roku a je nás (jsem jedním z nich) už 58 %. Podle průzkumu Eurobarometru je v České republice odpor vůči Unii na 50% dotázaných, zatímco třeba na Slovensku nechce Unii 65 % a v Británii dokonce 68 % lidí. Zajímavé je také sledovat, že podpora nad 50% je ve státech, které na úkor jiných čerpají dotace, zatímco ve státech, které to platí, odpor roste.
Před nedávnými parlamentními volbami slibovala ČSSD na billboardech, že sníží cenu elektřiny. Ve skutečnosti má ale tato strana společně s EU a panem Kalouskem na svědomí největší zvýšení cen elektřiny za posledních 20 let. Zařídili nám to společnou podporou pro obnovitelné zdroje energie (OZE) a zvláště potom pro solární elektrárny, které už nyní u nás jsou pomalu v každé vesnici. ODS naopak tuto politiku nikdy nepodporovala.
Srovnává-li někdo Salazara s Mussolinim, nebo dokonce s Hitlerem, tak srovnává nesrovnatelné. Zatímco Mussolini neustále vyřvával „Vše ve státě, nic proti státu, nic mimo stát!“, Salazar naopak usiloval o co nejmenší roli státu v životě společnosti. Stát měl dbát podle něho pouze o pořádek, sociální řád a spravedlnost a o blaho občanů.
Michael Kocáb je pro mě synonymem bezúčelného čerpání ze státního rozpočtu, nepochopení reality světa, zasévání stále větší nesnášenlivosti mezi lidi a prohlubování problémů, přetrvávajících desetiletí. Jeho činnost v oblasti „lidských práv“ považuji za naprosto kontraproduktivní. Úřad, který vedl (doposud vede) neměl nikdy vzniknout.
Každý příběh má někde začátek a někde konec. Konec tohoto příběhu známe. Sedm mrtvých a třináct zraněných. Začátek je ale daleko před okamžikem, kdy vrah vzal zbraně do rukou a vyrazil. U toho začátku stál stát, který nedokázal, přes veškeré opakované volání lidí v minulosti, pomoci svým občanům před šikanou. Svým laxním pseudohumanistickým přístupem, plným slov o lidských právech na adresu šikanujících, proto podle mě z velké části může za tuto tragedii.
To byste však museli být přinejmenším veselí homosexuálové nebo rozzlobené sufražetky, levicoví radikálové, takřečení antifašisté, nebo alespoň kapličtí knihovníci, otvírači hrobů německých obětí české zvůle či věrozvěstové eurounionistického ráje pod berlínsko-bruselským protektorátem. Prostě pokroková elita národa!
Návrh na zavedení progresivních pokut zapadá do nově vznikajícího folklóru ministrů za VV/ABL, kteří se předhání ve vymýšlení co nejkurióznějších populistických socialistických nesmyslů, jako jsou náborové příspěvky pro učitele, rétorika o otevírání kauzy Kajínek těsně před premiérou stejnojmeného filmu, či vnášení postupů investigativní žurnalistiky do politiky a spekulování o “tunelech za miliardy” bez důkazů.
Tolkienove príbehy sú povzbudením do všedných dní, dávajú silu vykročiť v ústrety nádhernému svetlu a dobru, ktorých pôvodcom je Boh. Tuhne pri nich krv, človeka mrazí. No práve vtedy cíti, že i uprostred najtemnejších dní má život zmysel a že uprostred všetkej tmy musí vykročiť v ústrety nebezpečenstvám, aby chránil to, čo je skutočne hodnotné. Príbeh je oporou, keď sa podlamujú nohy; požehnaním, ktoré prostredníctvom symbolov vraví, že môžeme byť porazení, ba dokonca i zomrieť. Ale predovšetkým je tu niečo, čo nás neskonale presahuje a premení porážku na konečné víťazstvo a radosť v harmonickom objatí nekončiacej lásky.
Lídr Suverenity Jana Bobošíková se s politickými protivníky nemazlí. V jediném vystoupení zkritizovala celou politickou reprezentaci.
Podle Bobošíkové pokračuje snaha o rozvrat České republiky, který započal po roce 1989 prezident Václav Havel, spolu se svým dřívějším kancléřem a dnes předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem.
“Multikulturalismus je zdvořilé ustupování roztahovačnému hostu, který vás postupně vytěsňuje z vašeho příbytku,” řekl zavražděný nizozemský režisér Theo van Gogh a měl zatraceně pravdu.
A tak už máme, co jsme Lisabonskou smlouvou chtěli. A jednou s láskou vzpomeneme na mnohé Romy, co jsou sice bordeláři, ale naši; kam se hrabou na panovačné muslimy a jejich petrodolary za naši submisivnost...
Například výdaje na administrativu Unie budou zvýšeny o 15 %, o dalších 5,3 % se do konce roku 2011 zvýší platy úředníků EU v rámci automatizované úpravy jejich odměn, spojené se „speciálními životními náklady“ v Bruselu.Jelikož Unie v podstatě žádné příjmy, kromě odvodů členských států a dalších jejich povinností, nemá, zaplatí to ty členské státy, po kterých chce Unie rozpočtovou kázeň a úspory. Všechny poměrně k dosavadním odvodům.
Na mnoho lidí už jen nadpis bude působit jako červený hadr na býka. Přesto podíváme-li se zpět do historie Evropy, tak pouze v dobách Christianitas dokázaly katolické země mobilizovat sílu proti hrozbě islámu. Nejmohutnější vítězství však nebylo dosaženo během křížových výprav, které dokázaly eliminovat islámské bojovníky a zpomalit postup islámu do středu Evropy.
S celou romskou komunitou se podle senátora KDU-ČSL za Vsetínsko musí pracovat dohromady. Romové by měli své děti posílat do škol. Děti z této komunity by měly chodit do přípravných mateřských školek. Děti věku základní školy zase mají každý den po vyučování navštěvovat ještě družiny a zde být hodinu dvě pod dohledem vychovatelů, kteří s nimi zpracují domácí úkoly. V tomto nelze spoléhat na rodiny. Ty se s romskými žáky doma neučí. To se týká i učňů a středoškoláků.
Pro mne je sexuální výchova indoktrinace. Je to brutální útok proti rodině, další snaha ji podkopat a zlikvidovat a učinit z lidí stádo, které bude jednotně vzděláváno podle zrovna panující státní doktríny. Láska není sex a sex není láska. Jestliže se ze sexu dělá pouhá zábava a spotřební zboží, které si koupíte kdekoli od pornočasopisů až po prodejné dívky, tak jdeme cestou do pekel. Ta příručka k tomu vede.
Šéfka strany Suverenita Jana Bobošíková přitvrzuje ve svém konzervatismu. Na tiskové konferenci své strany v pondělí podepsala konzervativní dokument s názvem Manifest D.O.S.T. Ten se staví například proti adopci dětí homosexuálními páry a požaduje návrat k tradičním křesťanským hodnotám.
Na nedělní oslavě narozenin Jany Bobošíkové se večer zastavil i prezident České republiky Václav Klaus. Popřál Janě Bobošíkové a její Suverenitě mnoho úspěchů s tím, že její snaha o ochranu zájmů České republiky má a bude mít i budoucnosti pro naše občany velký význam.
Internace i deportace jsou legitimní nástroje k ochraně společnosti a jejich užití je poplatné příslušné legislativě. Jsou prováděny na celém světě. Někde se o nich píše a ví více, jinde nám zůstávají utajeny. Bohužel jsou ovšem mnohdy také přijímány značně nesystémově. V řadě případů k nim dochází jako součást důsledků předchozích špatných řešení, které přetekly přes únosnou mez tolerance obyvatel. V současné době se tak lavinovitě děje v Evropě při novodobé internaci a deportaci Romů.
A protože si Unie, ovládaná pořádkumilovným Německem, žádný chaos a nepokoje nenechá dvakrát líbit, vyšle speciální expedici. Vojenská a policejní technika a logistika doznala od roku 68 velkých změn, takže to bude chirurgicky čistá práce, takřka mistrovská operace. Žádné bloudění tanků. Vlastně žádné tanky. Jen speciální komanda.
A otázka pozvání? To už nebude třeba. Lisabonská smlouva jistě dává právní základ k takové "výpomoci" i bez pozvání, jen ho tam najít. I když lidí, kteří žalují do Brusele, mezi námi žije až až...
Nejprve vznikne zákon na podporu energie ze Slunce. Ten zaručí investorům roky dopředu nějaké podmínky. Pak někdo zjistí to, co odpůrci říkali už dávno. Nemá to smysl, je to drahé. Přijde jiná vláda a říká, „zarazíme to“. Ozvou se investoři a řeknou „chceme náhrady, budou arbitráže“. No a nakonec přispěchá premiér a nahlas začne uvažovat nad tím, co už se „osvědčilo“ při zaražení nesmyslné podpory stavebního spoření. Nové daně. Ty sice nepošlapou původní vládní závazky vůči investorům, ale zato je zdaní tak, že se už další investice do nových, nebo provoz a rozvoj těch stávajících, nevyplatí.
6384 článků (320 stránek, 20 článků na stránku)